Za posledních deset let prošel evropský trh s křemíkovou ocelí hlubokou transformací, která byla formována přísnými cíli uhlíkové neutrality, rychlou elektrifikací klíčových průmyslových odvětví a restrukturalizací dodavatelského řetězce. Jako kritický materiál pro vysoce účinná elektrická zařízení se křemíková ocel vyvinula z konvenčního průmyslového vstupu na strategickou součást podporující zelenou transformaci Evropy, přičemž trh má do roku 2035 dosáhnout 1,3 milionu tun a 2,4 miliardy dolarů.
Struktura poptávky se dramaticky změnila, přičemž hlavním růstem je neorientovaná křemíková ocel, která je poháněna vzkvétajícími sektory elektrických vozidel (EV) a obnovitelných zdrojů energie. Elektromotory a vysoce účinné průmyslové motory zvyšují její roční poptávku o více než 5 %, zatímco odvětví větrné a solární energie zvyšuje spotřebu s roční mírou růstu přesahující 20 % díky úsilí o modernizaci sítě. Orientovaná křemíková ocel pro transformátory si udržuje stálý růst na úrovni CAGR kolem 1,6 %, což je podporováno povinnými normami energetické účinnosti, které byly upgradovány z IE3 na IE4, což stimuluje poptávku po vysoce kvalitních produktech s nízkou ztrátou. Polarizace poptávky na trhu je evidentní: vysoce čistá křemíková ocel pro automobilové a fotovoltaické použití meziročně vzrostla o 23 %, zatímco běžné výrobky pro stavebnictví klesly o 12 % kvůli ekonomickým protivětrům.
Dynamika dodavatelského řetězce byla přetvořena regionalizací a lokalizací řízenou politikou. Po konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou označila EU křemíkovou ocel za kritickou surovinu, což posunulo míru místního nákupu z 58 % v roce 2022 na 81 % v roce 2025. Norsko a Švédsko rozšířily výrobu na vodní energii o 30 %, aby zaplnily mezery v dodávkách, zatímco Německo dominuje jako největší spotřebitel (32 % celkového evropského objemu) a dovozce (42 % z Norska). Mechanismus úpravy uhlíkových hranic (CBAM) zvýšil dovozní náklady o 19 %, snížil podíl Asie na zásobování pod 12 % a posílil obchod uvnitř EU, přičemž Německo, Francie a Itálie jsou klíčovými vývozci do Polska, České republiky a Španělska.
Technologické inovace a úsilí o oběhové hospodářství jsou hlavními pilíři růstu. Výrobci investovali přes 15 miliard eur do nízkouhlíkových procesů, přičemž vodíkové redukční pece a plazmové tavení snížily spotřebu energie o 40 %. Technologie automatizace třídění (vířivými proudy a laserem indukovaná spektroskopie průrazu) zvýšily čistotu recyklace ze 75 % na 92 %, čímž splnily požadavky na vysokou kvalitu výroby, zatímco digitální řídicí systémy snížily náklady o 8–12 %. Hlavní hráči jako Voestalpine a ArcelorMittal se zaměřují na tenké (0,23 mm a méně) produkty, které zvyšují magnetickou permeabilitu a snižují ztráty v jádru.
Při pohledu do budoucna bude evropský trh s křemíkovou ocelí nadále mírně expandovat s 1,0-1,6% CAGR, tažený penetrací elektromobilů, růstem obnovitelné energie a kritickou surovinovou strategií EU. Klíčovými výzvami zůstane vyrovnávání nákladů na energii, pokrok v technologii recyklace a plnění přísných emisních cílů, zatímco budoucí konkurenci budou určovat vysoce kvalitní a nízkouhlíkové produkty.
